Bylinné čaje a jejich přínos – trocha historie a tipy na přípravu

12. 10. 2023 ― DOPORUČUJEME

Ve své choulostivosti jsou náhle náchylnější na různé podzimní náchlady a z nich plynoucí rýmy a chřipky a bolení v krku… a běhat hned se vším k doktorovi taky není nejlepší řešení, poněvadž v čekárně by člověk mohl chytnout ještě něco horšího – proto, když to na nás přijde, zkusíme si nejprve pomoci sami.

Tedy ne úplně sami, protože někteří si pomohou nějakým tím volně prodejným bonbónem či tabletou proti nachlazení, ale mnozí z nás, co máme rádi ještě přirozenější způsoby, si raději připravíme bylinkový čajíček, nejlépe ještě s medem a citronem. Známe to už z dětství, od maminek, od babiček, které, když nám bylo zle, uvařily ty správné bylinky, zamíchaly do nich med, aby nám trochu vylepšily chuť, a vymačkaly tam i citron, protože vitaminu C není nikdy dost. A poslaly nás to pomalu popíjet do postele. Když bylo třeba, tak to zopakovaly a většinou se nám ulevilo, takže jsme nakonec ani nemuseli k paní doktorce.

Bylinky a bylinné čaje pomáhaly už jejich babičkám a babičkám jejich babiček. Bylinkářství je totiž opravdu prastaré vědění o tom, jak nám může v nemohoucnosti či nemoci pomoci sama příroda kolem nás.

Stručná historie znalosti bylin a jejich účinků

Už v pravěku se v každé tlupě našel jedinec, který si všimnul a zapamatoval, a pak dlouhodobě zkoumal a pamatoval si, účinky toho, co tlupa našla a konzumovala. Poznatky se předávaly dál, z generace na generaci – něco se stalo součástí povědomí celé skupiny, rodu, kmene, národa, a mnohé speciálnější informace se předávaly jen vybraným učedníkům či učednicím, aby je mohli v pravou chvíli použít ve prospěch ostatních.

Tak nějak vznikala specializace ve všech lidských činnostech, takže se takto nejspíš vyvinulo i léčebné užívání bylin. Dnes mu říkáme moderně fytoterapie, ale je to vlastně stále bylinkářství, ať už v lidové tradici, nebo třeba v podobě alchymické spagyrie.

První faktické důkazy o spojení člověka s bylinami pocházejí z paleolitických jeskyní, kde se našly stopy pylů různých bylin v místech, kam je mohl zavléct jen člověk, který je někde posbíral, pak skladoval a dá se předpokládat, že i používal.

Další zprávy máme ze starověku. Už ve druhém tisíciletí př. n. l. se objevují popisy používání bylin k léčení ve staré Číně, v Mezopotámii a v Egyptě. Ve 13. století př. n. l. se stal starořeckým praotcem medicíny a zároveň propagátorem fytoterapie legendární léčitel Asklépios (Aeskulap), jehož vzdálený potomek Hippokratés se o 900 let později vypracoval na uznávaného duchovního otce již klasického evropského lékařství. Hippokratés určil nejen tři základní medicínské úkony (diagnózu, prognózu a terapii), ale sepsal i soubor etických pravidel lékaře – tzv. Hippokratovu přísahu, kterou dodnes skládá každý začínající lékař. Od něj také pochází soupis léčivých účinků bylin rostoucích ve Středomoří a v Evropě.

Tento soupis později zpopularizoval první císař a zakladatel Svaté říše římské – Karel Veliký, když jej nechal roku 812 n. l. rozšířit po své obrovské říši i s návodem k pěstování, aby posílil zdraví svých poddaných.

Ve 12. století vydala benediktinská abatyše, umělkyně, vědkyně a léčitelka Hildegarda z Bingenu propracovanou a ceněnou encyklopedii léčivých bylin a stromů zvanou Physica.

Bylinkářství ovšem většinou používalo horké výluhy či vývary z bylin, v 16. století však německý učenec, lékař a alchymista-spagyrik zvaný Paracelsus přidal další možnosti, jak využít sílu bylin. Vedle macerace za studena ve vodě či v olejích se zabýval i destilací alkoholu a zavedl výrobu tzv. tinktur, neboli maceraci bylin v alkoholu.

Všem bylinkářům i babkám kořenářkám s poznáváním bylin a jejich účinků hodně pomáhal i nesmírně populární Mattioliho herbář s povedenými dřevořezbami bylin, který poprvé vyšel také v 16. století a shrnoval důležité poznatky od antiky do doby vydání. Vycházel i v následujících stoletích v neustále doplňovaných a rozšiřovaných vydáních.

Poslední reformu provedla až moderní farmakologie tím, že se zaměřila nikoli na jednotlivé byliny, ale přímo na konkrétní látky v nich obsažené i na jejich účinky na organismus člověka.

Jak je to s bylinkářstvím dnes, v době prášků na cokoli?

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že i v současnosti se fytoterapií léčíme čtyřikrát častěji než klasickou medicínou. Bylinkové čaje tak poráží prášky a tabletky.

Má to více důvodů. K práškům a klasické medicíně není všude na světě stejně snadný přístup jako třeba u nás. Na druhou stranu hodně lidí (i u nás) u méně závažných zdravotních potíží stále věří víc přírodě než farmaceutickému průmyslu. Je to dáno i tím, že léčiva se zpracovávají průmyslově, pro normálního člověka tedy jaksi uměle, a výsledkem jsou pak vylisované tablety nebo prášky, na kterých se nepozná, co v nich doopravdy je. To pak musíte věřit výrobci, že do složení, i přes všechna výrobní tajemství, napsal vše… Koupené sušené bylinky si však můžete ze sáčku vysypat na dlaň a vidíte, co tam máte.

Oblíbené bylinné čaje Čas na pauzu, Z lásky a Bylinkové pokušení

Co je bylinný čaj, jak jej správně připravit a užívat

Slovo čaj natolik zobecnělo, že se používá přeneseně na jakýkoli nálev, i když není připravován přímo z lístků čajovníku. Bylinný čaj je tedy nálev, který vzniká výluhem či vývarem z bylin. Byliny, jež jsou většinou sušené, ale mohou být i čerstvé, se ve vhodné nádobě zalejí vřelou vodou a nechají se louhovat (výluh) nebo se výjimečně i vaří (vývar).

Příprava bylinného čaje je skoro stejně snadná jako příprava čaje ovocného, jen je třeba více dbát na konkrétní rady bylinkáře nebo výrobce.

K přípravě potřebujete krom bylinek vřelou vodu, nádobu, ve které čaj louhujete, nádobu, kam čaj slijete, a pak třeba hrnek, ze kterého hotový čaj pijete. Určitě je dobré mít sítko a někdy bude potřeba i poklička (nebo talířek) na přikrytí nádoby po dobu louhování.

Výtečnou nádobou na louhování je čajová konvice, a na slitý čaj vlastně také – prostě z konvice se pak i dobře nalévá do šálků či hrníčků. Někdy vám poslouží i dva větší hrnky a na bylinnou směs v čajovém sáčku vám stačí jen jeden hrnek.

Délka louhování či vaření je individuální a je třeba se držet návodu u konkrétní byliny či směsi bylin. U některých výluhů se doporučuje po určenou dobu přikrýt hrnek nebo konvičku pokličkou a zadržet tak výpary, aby byl výsledek ještě silnější.

Směs bylin, podle doporučení od výrobce nebo od oka a velikosti vlastní hrsti, vhodíte do konvice a zalejete vřelou vodou, můžete to i zamíchat a necháte stát. Nemáte-li konkrétní doporučení bylinkáře či výrobce, louhujte obvyklých 5-10 minut. Pak to scedíte a bylinný čaj je hotov.

Pokud se u některé byliny či směsi doporučuje pít čaj co nejteplejší, zbytečně do něj nepřidávejte med a většinou ani citron. Med zahřátý nad 50 °C totiž ztrácí své vitaminy i další účinné látky a zbydou jen cukry. U citronu jsou ztráty podobné. Proto, chcete-li si vychutnat bylinný čaj s medem a citronem a všemi jejich pozitivními látkami, nechte jej odstát a obě ingredience do něj přimíchejte, až už není tak horký.

Důležité a osvědčené rady k užívání bylinných čajů

Stejné byliny a bylinné směsi můžete popíjet 3-4 týdny, pak si však udělejte alespoň týdenní pauzu.

Bylinné čaje na zlepšení trávení a zažívání pijte hodinu až půl hodiny před jídlem.

Čaje na nachlazení a potíže s dýcháním či tzv. průduškové čaje si naposled dejte těsně před tím, než jdete spát.

Čaje si připravujte vždy čerstvé, bezprostředně před použitím.

Těhotné a kojící ženy nechť se o užívání konkrétních bylinných čajů raději poradí s lékařem. Totéž platí o podávání bylinných odvarů malým dětem.

Vychytaný set na přípravu nejen bylinného čaje. Porcelánový hrnek se sítkem a víčkem Česká louka a Botanica

Na co všechno zabírají bylinné čaje

V bylinách a jejich směsích se najdou potřebné účinné látky na většinu běžných potíží, jako jsou třeba různé druhy nachlazení či zažívací potíže. Skvěle fungují proti únavě, na povzbuzení mysli i celého organizmu, nebo naopak při jeho detoxikaci. Nejčastěji si však lidé dělají bylinný čaj, aby se uklidnili, aby mohli lépe relaxovat a navodili si dobrý spánek, nebo jej zklidnili a prohloubili. Při závažnějších zdravotních problémech však raději navštivte lékaře.

Se kterými bylinkami se můžete ve směsích nejčastěji potkat

Meduňka je určitě jednou z nejpopulárnějších i nejpoužívanějších bylin na zlepšení spánku a zklidnění nervů, podobně funguje i neméně populární levandule.

Máta je výtečná na zažívání, zvláště na potíže se žlučníkem, při průjmech, ale také umí zklidnit nervy a chlácholit revma.

Šalvěj prospívá zdravému fungování dýchacích cest, přirozené obranyschopnosti organismu i normálnímu procesu trávení. Působí i na krk a sliznice a reguluje pocení.

Měsíček lékařský je skoro všeuměl. Považuje se za přírodní antibiotikum a umí zatočit se záněty i urychlit léčení ran, je specialistou na žlučník, játra a celé trávicí ústrojí, pomůže s menstruací, vysokým tlakem, ekzémy i hemoroidy.

Bez černý svými květy pomáhá při všech projevech nachlazení, zánětech i kašli, je i močopudný a mírně projímá, takže uvolňuje zácpu, což dokážou i jeho plody (bezinky), které navíc tiší bolesti nervového původu (např. i u obávaného trojklanného nervu), vyvolávají pocení a dokážou odhlenit zanícené průdušky.

Vitaminy a minerály naditá a značně močopudná kopřiva umí snížit krevní tlak, chlácholit bolesti kloubů, ekzémy i alergie a kontrolovat hladinu cukru v krvi.

Třezalka působí jako přírodní antidepresivum, podporuje duševní rovnováhu a dobré spaní, ale i správnou funkci žlučníku, jater a krevního oběhu.

Královna luk chrpa oblaží a povzbudí unavené oči, potlačí oční záněty včetně spojivek, ale také je močopudná, rozhýbe ledviny i žlučník, zahání nechutenství a celkově detoxikuje organismus a čistí krev. V ústní dutině působí proti zánětům a je skvělá proti parodontóze a na kůži zase proti ekzémům a vředům. Dámy, pozor, vyhlazuje vrásky. Chrpa čaji také dodá zajímavou jemnou chuť rozkvetlé louky.

Okvětí růže stolisté obvykle zesílí či prohloubí vůni čaje a zároveň omlazuje, projasňuje pleť i myšlenky, a to i myšlenky na lásku, takže je to přírodní afrodiziakum. Růže je taková pozitivní ladička pocitů i myšlení.

Maliník ostružiník je chuťově svěží ingrediencí čaje a dobrým pomocníkem při nachlazeních, střevních potížích i zánětech.

Ibišek dodá čaji příjemně limonádově kyselou chuť a povzbudí obranyschopnost organismu. Vyrovná vylučování vody a pomůže s kontrolou hmotnosti, tedy i s hubnutím. Ibišek celkově osvěží tělo i mysl a naláduje lidský organismus vitaminem C.

Těch bylinek, které můžete ve směsích objevit, je však tolik, že na výčet všech a všech jejich účinků zde ani nemáme prostor. Určitě se ve směsích bylinných čajů zjevuje také lípa, smetánka lékařská, mučenka, sedmikráska, heřmánek, divizna, sléz, tymián, anýz, zázvor, majoránka, jahoda, pivoňka, dobromysl, rozmarýn, fenykl, jasmín, brusinka, smil, rakytník, mateřídouška a mnoho dalších. Z těch exotičtějších často narazíte na citronovou trávu, zelený i červený rooibos, maté alias cesmínu paraguayskou, ženšen, pomerančovou kůru i květy a další a další a další květy, lístky, kořeny, kůry či natě.

Přesto, že se říká, že bylinné čaje pijeme nikoli kvůli chuti, nýbrž pro jejich účinky, bývají směsi bylinných čajů někdy doplněny i různými sušenými kousky ovoce nebo jejich sušenou šťávou, aby výsledná chuť byla přece jen příjemná. Zkušení bylinkáři také někdy kombinují bylinky tak, aby jejich společná chuť vyvážila méně příjemný aspekt některé z nich.

Bio bylinné čaje od Fryzelkových Kouzelné chvíle, Buď zdráv a Usměváček

Jak si vybrat správnou směs bylin

Výběr je velmi individuální záležitostí a nejlepším rádcem je vlastní zkušenost. Dokud ji však nemáte, opřete se o rady jiných. Víte, co vás trápí nebo čeho byste rádi dosáhli, proto se napoprvé orientujte i podle názvu směsi, který může mnohé napovědět. Dobře si pak pročtěte její složení i k čemu ji výrobce či bylinkář doporučuje a také se držte případných specifických instrukcí ohledně přípravy, velikosti dávky a délky užívání. Pokud vám čaj na vaše potíže zabere nebo i zachutná, pro příště už víte.

U bylin je důležitá i kvalita a čistota zpracování, dokonce mnohdy i to, kde konkrétně vyrostly. Proto se může stát, že si z pochopitelných důvodů oblíbíte nejen konkrétní čaj, ale také značku, bylinkáře nebo výrobce, od kterého směs pochází. Také jsme prošli mnoha pokusy, z nichž vyplynulo, že i my máme své oblíbence, jejichž bylinky a bylinné směsi vám můžeme s klidným srdcem nabídnout a doporučit.

Krom osvědčeného velkého producenta, od kterého máme i mnohé exotické čaje ze světa, se nám zalíbily bylinky z rodinné farmy Fryzelkových z jižního Valašska. Fryzelkovi je pěstují v nejčistší bio kvalitě na svých podhorských políčkách v cípu Bílých Karpat. Vše je zpracováno ručně a také obaly jsou nejen pěkné, ale i ekologicky šetrné. Další zajímavou bylinářskou rodinnou firmičkou je BYLINCA z Břeclavi. Bylinca doslova naplňuje význam slova manufaktura, neboť zde vše dělají ručně. Bylinky velmi pečlivě vybírají, zajímavě je kombinují do směsí dle vlastních receptur a taktéž je balí do krásných a ekologicky šetrných obalů.

Pár receptů

Na závěr tu máme jeden speciální tip na dny, kdy se léto ještě nebude chtít vzdát:

Bylinný čaj za studena

Některé z bylin si můžete vychutnat i jako jednodruhový čaj nebo spíše nápoj připravený za studena. Konkrétně se to týká květů ibišku súdánského a chrpy.

Potřebujete větší, nejlépe skleněnou nádobu – výborná je třeba sklenice od okurek (3,5 l) – a pak nějakou nebo nějaké nádoby na slití a sítko.

Ibišek

Do sklenice nasypete hrst ibiškových květů, nalijete studenou vodu, zamícháte čistou vařečkou a necháte stát. Už po 35 až 45 minutách můžete ochutnat a přecedit hotový nápoj do připravených nádob, flašek, lahví, konvic. Ibišek je osvěživě kyselý a nejenže vám nahradí limonádu, ale dostanete také příděl vitaminu C a nepřiberete ani gram.

Co nevypijete, dejte do ledničky, dá se pít i druhý den. Vychlazený chutná nejlépe.

Chrpa

Do sklenice nasypete hrst květů chrpy, nalijete studenou vodu, zamícháte čistou vařečkou a necháte stát. Občas můžete promíchat. Po 2 hodinách už můžete ochutnat a přecedit hotový nápoj do připravených nádob, flašek, lahví, konvic. Chrpa vás překvapí jemnou chutí, ve které poznáte louku, kde rostla. Je malinko močopudná, ale zdravá a chuťově dost unikátní. Navíc si můžete z hrnku odlít trošku do dlaně a omýt si oči, případně i celý obličej. Očím i pleti to prospěje.

Co nevypijete, dejte do ledničky, dá se pít i druhý den. Vychlazená chutná nejlépe.

Cooldecor

Doporučené produkty (5)