Den Země – jak vznikl tento svátek a proč jej slavíme

18. 04. 2024 ― INSPIRUJEME

Co je to životní prostředí a jak souvisí s naším domovem

Každý se cítí býti doma někde jinde. Někomu je jeho nejbližším domovem jeho dům se zahradou, jiný má své doma v bytě ve společné budově. Když však pojem domov rozšíříme, už jej začínáme cítit spolu s dalšími lidmi. Může to být vesnice, město, region, kraj, stát, příležitostně i celý kontinent. Ale jeden domov máme společný úplně všichni. Je to naše planeta Země. Na ní se totiž nacházejí všechny naše ostatní domovy. Shodou náhod či záměrů vesmíru se na Zemi vytvořilo prostředí, v němž se vyvinuly a dokázaly žít organismy, od nejprostších až po nás, lidi, zkrátka řečeno – vzniklo zde prostředí vhodné k životu. Z pohledu celé planety to je tenký, jen pár kilometrů vysoký prostor kolem povrchu zeměkoule, kde jsou příhodné přírodní podmínky – krom úrodné půdy také vhodné složení plynů, správná teplota, dostatek vlhkosti a přijatelný tlak. Tento prostor je chráněn dalšími vrstvami plynů, které však stále řídnou a řídnou, až se promění v chladnou temnou prázdnotu vesmíru, kde už se životu, jak jej známe, nedaří.

Tahle tenká vrstva Země (biosféra) je tím prostorem, ve kterém se nachází to, čemu říkáme životní prostředí. Náš život je paradoxně natolik choulostivý na své „životní prostředí“, že když se podmínky v něm i jen relativně málo změní, život v něm už není možný. Rozpětí jsou opravdu malá – nemá cenu je nyní specifikovat, stačí si jen připomenout, že jde o složení plynů v ovzduší, tlak, teplotu a vlhkost (přítomnost vody) a také schopnost půdy, hlíny, podporovat živé organismy. Všechny organismy, žijící v tomto společném domově, jsou navzájem i se svým prostředím (biotopem) různě propojené a na sobě závislé, neboť tvoří i jakýsi pohon života (ekosystém) – stávají se navzájem zdrojem k přežití i potravou a v cyklech vznikání, růstu a zanikání, rozmnožování i tvoření dalších příhodných podmínek udržují zdánlivě nekonečný běh života (přírodní rovnováhu). Lidem, jako jedněm z nejbystřejších organismů na Zemi, trvalo velice dlouho, než si uvědomili, jak moc jsme na stavu a křehké rovnováze tohoto životního prostředí závislí a že je tedy potřeba tento stav, rovnováhu, udržovat, jak jen to jde. Přesto i dnes připadá mnohým z nás toto prostředí jaksi samozřejmé a nezměnitelné a do nekonečna podporující naše životy. Z výzkumů i zkušenosti však víme, že nic není nekonečné. Chceme-li přežít, musíme si toto prostředí chránit, udržovat, či dokonce obnovovat. Jako svůj domov.

Špaldové, pohankové a třešňové polštáře

Jak vznikl svátek naší planety – Den Země

Kořeny vzniku Dne Země sahají hluboko do šedesátých let 20. století a překvapivě jsou v zásadě dva. Jedním z iniciátorů byl John McConnell, americký mírový aktivista, který v roce 1969 na konferenci UNESCO v San Franciscu navrhl, aby se zavedl jeden den, který bude věnován celé naší planetě. Tedy Zemi a míru na ní. Dokonce navrhl i název Den Země a také ideální datum – 21. března, kdy je na obou polokoulích Země stejně dlouhý den a noc. V tomto smyslu sepsal i s tehdejším generálním tajemníkem OSN U Thantem prohlášení, jež se mělo probrat později při zasedání OSN.

Druhým a velmi důležitým původcem tohoto svátku byl Gaylord Nelson, americký senátor zabývající se životním prostředím, který se už od roku 1962 snažil přesvědčovat prezidenta Kennedyho i jeho bratra Roberta o nutnosti zviditelnit toto téma a dostat je do centra politické pozornosti. Nakonec na konferenci v Seattlu v roce 1969 navrhl, aby se 22. dubna 1970 konala speciální celoamerická environmentální vzdělávací akce, která by problematiku i nutnost ochrany životního prostředí přiblížila co nejširšímu publiku. Koordinátorem akce byl pověřen průkopník environmentálního práva Denis Hayes. Nelson s Hayesem navrhli (nezávisle na McConnellovi), aby se akce jmenovala Den Země.

22. dubna 1970 se tato akce pod názvem Den Země opravdu konala a po celých Spojených státech měla velký ohlas. Množství lidí si ji totiž spojilo s mírovou aktivitou McConnella a myslelo si, že jde o protest proti válce ve Vietnamu, proto ji podpořila i celá řada představitelů levicových a pacifistických organizací. Na jednotlivých místech USA, kde se konal Den Země, však přesto návštěvníky program zaměřený výhradně na životní prostředí zaujal. Pro velký úspěch se Den Země zopakoval i 22. dubna 1971 už pod záštitou OSN a od té doby se koná ve stejnou dobu dodnes.

McConnell, i přes mírně odlišný program akce, vzal i takto pojatý Den Země za svůj a v roce 1972 vytvořil i jakousi neoficiální vlajku Dne Země, na níž je v tmavě modrém (vesmírném) poli nádherně nasvícená planeta Země. Na vlajku použil snad nejrozšířenější a nejznámější fotografii Země – tzv. The Blue Marble (Modrou skleněnku), kterou vyfotila při své cestě na Měsíc v roce 1972 posádka Apolla 17.

V roce 1990 se k americkému svátku oficiálně přidala celá řada dalších zemí, včetně již svobodného Československa, čímž se z pouhého Dne Země stal Mezinárodní den Země. Dnes se slaví ve 193 zemích světa a s miliardou každoročních účastníků je bez pochyb největším a nejrozšířenějším sekulárním svátkem na světě.

Oblíbené čaje od Fryzelků z Bílých Karpat v BIO kvalitě

Jak probíhá Den Země a co se vlastně slaví

Každého 22. dubna lidé na celém světě oslavují náš společný domov – planetu Zemi – i jeho přirozené prostředí, přírodu. Zároveň si připomínají důležitost ochrany životního prostředí. Na jednotlivých místech, v různých městech naší planety, připravují ekologové a členové státních i nestátních environmentálních organizací informační, výchovné, vzdělávací i jen zábavné programy na téma ochrany přírody a udržitelnosti životního prostředí. Mnohdy jsou zapojeni i místní umělci a velká část programů je určena speciálně dětem a mládeži. Pořádají se výstavy, přednášky, exkurze, kurzy, kulinářské ochutnávky, výlety, soutěže, koncerty, hrají se divadla a promítají filmy.

Častými partnery těchto akcí bývají i místní podniky odpadového hospodářství, takže se lidé mohou dozvědět, jaký konkrétní význam má třídění odpadu, jak to doopravdy funguje, mohou nahlédnout do procesů nakládání s odpady a seznámit se případně i s technologickými novinkami z této oblasti.

Den Země je nejen svátkem, ale dá se pojmout i jako inspirace třeba jen k malé změně v osobních zvyklostech každého z nás, jež trochu zmírní dopady našeho života na naše společné životní prostředí. Není třeba okázalých gest, i malá, ale stálá tendence vedoucí k přírodní rovnováze je dobrá. Proto má smysl jakákoli podpora tohoto životního postoje.

Autorský porcelán z Ateliéru Dorda

Náš příspěvek

V rámci svých možností se i v našem obchůdku snažíme být co nejekologičtější, proto nabízíme mnoho místních výrobků. Najdete u nás zajímavé artefakty například ze studia Srdeční záležitost, které své originální obrázky tiskne na karlovarský porcelán, nebo keramické nádobí vlastní výroby višňovské firmy Ceralum či keramiku a porcelán s autorskými kresbami valašského Ateliéru Dorda, ale také v Česku šité polštáře ze zdravotně nezávadných materiálů z pelhřimovské firmy Gadeo, ryze českou kosmetiku manufaktury Boemi nebo bylinné čaje v originálních mixech ze zahrad manželů Fryzelkových v Bílých Karpatech.

Preferujeme taktéž méně zátěžové a recyklovatelné výrobky, proto u nás můžete objevit i svíčky ze sójového vosku v recyklovaném skle z rukodělné dílny Aromka či delikatesní hroznové želé ve znovupoužitelných sklenicích z rodinného vinařství Válkových.

I některé odpady používáme jako zdroj, takže vždy, když to jen trochu jde a nijak to nenaruší kvalitu zboží, snažíme se zasílané výrobky balit do použitých obalů. U sypaných čajů a káv používáme výhradně kompostovatelné sáčky.

Jak už jsme výše naznačili, každá i sebemenší, leč stálá aktivita, která může vést k přírodní rovnováze, je dobrá. Proto se snažíme přispět svou troškou do velkého mlýna udržitelnosti životního prostředí, jelikož se nám na světě líbí a chceme, aby se nám tu (všem) žilo stále stejně dobře. Proto i všem vám, našim zákazníkům za vaši podporu děkujeme! Vězte, že pro nás je vlastně každý den takovým svátkem, naším Dnem Země.

Cooldecor

Doporučené produkty (5)