Nastal podzim, čas poslední úrody.

10. 11. 2022 ― RADÍME

Všechna ta jablka, hrušky, švestky, hrozny, černý bez, šípky nebo třeba kaštany vybízejí ke sklizni, což je sice někdy těžká práce, leč veskrze radostná, neboť přináší okamžitou hmatatelnou odměnu. A konec podzimní sklizně býval vždy časem oslav a veselí, kdy lidé využívali relativní hojnosti k setkávání se navzájem a ke společnému hodování. Těch svátků a oslav bývalo vícero, ale ty nejčastější a nejrozšířenější v české a moravské lidové i křesťanské tradici se nazývaly posvícení, hody nebo ve Slezsku krmáš.

Konkrétní datum oslavy bylo původně v každé vsi jiné, neb se odvozovalo od svátečního dne světce, jemuž byl zasvěcen místní kostel. Z praktických důvodů se vlastní oslava odehrávala o víkendu (hlavně v neděli), jenž bezprostředně následoval po tomto svátku. Došlo k rituálnímu obnovení posvěcení svatostánku, což pak bylo potřeba oslavit jídlem a pitím, obzvláště když zrovna bylo období relativního nadbytku. Ze slova posvěcení pak vlivem méně pečlivé lidové výslovnosti vzniklo slovo posvícení a už v jazyce zůstalo. Náš osvícený císař Josef II. chtěl v rámci svých reforem udělat pořádek i v těchto lidových oslavách, proto zákonem určil, že v našich zemích se od té doby slaví posvícení jednotně třetí neděli v říjnu, neboť tou dobou už mají všichni veškerou úrodu pod střechou.

Trochu se mu to vymklo, jelikož od těch osvícenských 80. let 18. století se u nás s nadšením slavilo nejen ono sjednocené všeobecné posvícení, ale také to „naše“, tedy to dle patrona místního kostela, což mohlo být jinou neděli. Lid si tak už tehdy de facto vyrobil svátek navíc, neboť hodování, pití a vůbec nevázané veselí je příjemné v jakémkoli množství, čím víc, tím líp. Proto lidé také objížděli i sousední vesnice a městečka, aby si to „jejich“ posvícení ještě zopakovali jinde. Postupně se ovšem název posvícení začal malinko redukovat v označení „hody“, což byla nepochybně nejpopulárnější část posvícenských oslav. A tak už to mnohde zůstalo až do dneška.

Podzim může být krásný nejen díky bujarým oslavám a bohatým hodům, ale také pro svou až fauvisticky přebujelou barevnost. Stromy, ztrácející životodárný chlorofyl, se začínají převlékat do barevných kabátů, které však neodvratně řídnou a své barvy přemisťují na zem, takže je okolí zbarveno pestrou mozaikou padajícího listí. Dny, hlavně odpoledne, jsou sice ještě celkem teplé, ale je znát slábnoucí síla slunce a zároveň sílící vítr. Toho, ke své radosti a zábavě, mohou, stejně jako v minulosti, využít děti i všichni nadšenci k pouštění draků. Vítr však začne postupem času chládnout, mísit se s vlhkostí, drobným deštěm i neúprosným lijavcem. Radost z venkovních činností čím dál častěji vychládá a žene nás do tepla domovů.

Údolí řeky Oslavy

Rána se začínají opožďovat a notoricky utápět v šedobílé mlze a jsou stále chudší a chudší o zpěv ptactva, které se vydává na svou každoroční výpravu do teplých krajů.

Podzim tak přichází s méně vlídnou tváří, definitivně nám bere teplo a světlo, na které jsme si přes léto zvykli, viditelně nám tím pádem krátí dny a v nich i tu aktivní část, kterou jsme trávili venku. Přináší mnohem častěji nevlídné vlhko a vlezlý chlad, čímž nás čím dál víc nutí trávit čas v našich domovech. Mnohým tyto projevy vnější nepohody přinášejí i různé projevy nepohody vnitřní. Někdo jen melancholicky teskní po kráse léta, jiného však může začít trápit splín a otvírat tak nenápadně zadní vrátka nepříjemným depresím.

Proto je důležité, jak jsme na podzim připraveni. Naši mysl samozřejmě posilují nastřádané zážitky z času, kdy vše zářilo a žilo posilováno množstvím slunečního svitu, teplého vzduchu i případného příjemného deště a kdy i tma byla mnohem vstřícnější a snad i světlejší, takže lákala i k dobrodružstvím v terénu… Psychicky nás však může posílit i prosté vědomí, že nás čeká náš domov, který jsme si upravili a vybavili tak, aby nám krom základního pocitu fyzického bezpečí, spolu s dostatečným teplem a suchem, poskytl i povzbuzení estetické, duchovní a umožnil nám tak, v případě potřeby, i účinnou duševní hygienu.

Proto si do svého domácího prostředí opatřujeme vedle uměleckých děl, jež mohou třeba i burcovat a apelovat na naše morální návyky, i věci a prvky umění tzv. užitého, jejichž nejdůležitější funkcí je vyvolávat – i prostřednictvím předmětů běžné denní potřeby – pocity krásy, pohody, rovnováhy, souladu a harmonie, které nás zároveň uklidňují i povznášejí nad mnohdy ubíjející obyčejnost, nezbytnost a třeba i nevypočitatelnou a jakoby nespravedlivou krutost zápasů o živobytí.

Něco na zahřátí těla i duše

Užité umění formuje naše prostředí mnohdy víc než tzv. umění vysoké, neboť nás provází doslova na každém kroku. A ovlivňuje i kontinuální stav našich emocí. Lidově řečeno: má vliv na naši domácí pohodu. Když si z oblíbené a oku lahodící konvičky nalejete do „svého hrnku“ – tedy toho, bez něhož nemůže proběhnout vaše domácí snídaně nebo večeře – kávu nebo čaj, které vám chutnají tak, že si mlasknete a jste rádi na světě, zažíváte domácí pohodu. A takováto pohoda vám vlastně umožňuje snadněji se vyrovnat s momentálními provozními nepříjemnostmi – třeba i s nepřízní počasí právě probíhajícího podzimu se všemi jeho neproniknutelnými mlhami, špinavými plískanicemi a šerými dešti či vlezlým studeným vichrem.

Litinová čajová souprava Pucheng

U hrnku, konvice i té ozkoušené značky kávy tu užitnost umění už máme většinou zažitou. Zrak, chuť, ale i hmat je jejím působením patřičně uspokojen. Sluch si zase stimulujeme zvuky, převážně tedy hudbou, což je docela populární fenomén. Ale existuje smysl, a tudíž i s ním související oblast, který naše vnímání ovlivňuje velice silně, dokonce neodbytně, ale přesto je v oblasti užitého umění pro mnoho z nás stále poněkud na okraji zájmu. Ano, uhodli jste – je to čich a svět vůní a pachů. Ve zvířecí říši, ze které původně také pocházíme, je to jeden z nejdůležitějších smyslů a také informačních kanálů, jenže my jsme lidé a už jsme zapomněli. Přitom podle vůně si vybíráme například své životní partnery. (Tedy mnohdy ne v první fázi, jenže zrak nás může šálit, čich nikoli. A překonat stopku vystavenou vaším čichem je mnohdy doslova nemožné). I kvalitu toho, co jíme, lze kontrolovat čichem, pokud jej máme v pořádku. Krom toho mohou vůně a vybraná aromata pomáhat i s tou naší pohodou.

Aromaterapie

Aromaterapie je prastarý způsob, jímž lze za použití vůně osvěžit prostor a zároveň pomoci naší mysli uvolnit se, uklidnit a vyladit se do rovnováhy, nastolit onu kýženou pohodu. Aromaterapií si můžeme ulevit od stresů, může nám pomoci s nespavostí, nebo dokonce i úspěšně zvládat chronické bolesti. Lidé jsou ve své podstatě stále stejní, proto se o totéž pokoušeli už od pradávna. Dnes se aromaterapie opět dostává do popředí zájmu společnosti a krom tradičních prostředků dokáže nabídnout i velice moderní, elegantní a doslova cool řešení, jež také spadají do zmiňovaného užitého umění. Můžeme se podívat na několik z nich.

Nevlídnost podzimu a brzká tma nás posadily doma do křesla. Normálně bychom ještě někam vyrazili, ale nechce se nám lézt do té sloty. Modrým zářením počítačů a dalších přístrojů jsme přesyceni z práce, a kdybychom měli krb, tak bychom si nejraději rozdělali oheň a jen tak do něj koukali. Nebo si i četli knihu a pomalu popíjeli kávu, čaj, pivo, víno, podle toho, na co jsme. A užívali pohodu. Jenže krb nemáme. Ale můžeme si zapálit svíčku. A ne ledajakou. Pravda, obyčejné parafinové svíčky sice dělají živý plamínek, takže trochu té chromoterapie (čili působení světlem) si s nimi užijeme, ale zase docela smrdí po spalinách. My však dnes máme velký výběr zcela vychytaných svíček, jejichž použitím si můžeme v podstatě spojit chromoterapii s aromaterapií. Dokonce jsou ekologické – čistší pro zdraví i pro životní prostředí. A svíčka s dřevěným knotem nám nahradí i ten chybějící krb, neboť krom vybrané vůně a plamínku i krásně praská, jako dřevo v krbu. K detektivkám či temnějším napínavým příběhům naprosto ideální!

Exkluzivní ručně vyráběné svíčky s dřevěným knotem

Chcete-li větší flexibilitu vůní, tedy nečekat, až se vypálí svíčka, a častěji zkoušet různé vůně. A pokud vás přesto drží ta romantická podívaná na plamínek živého ohně, jsou tu k dispozici éterické oleje v klasických aromalampách. Dobře vybraná aromalampa vám v pokoji vytvoří atmosféru nejen pro váš čich, ale může se stát i pěkným detailem vašeho interiéru.

Pokud jste však fanoušci pokročilých technologií, máte možnost uspokojit svůj zájem i v oblasti aromaterapie. Na scéně se v poslední době objevily tzv. ultrazvukové difuzéry. Je to dokonce vůbec nejjemnější využití éterických olejů, neb se v tomto procesu nic nepálí. Ultrazvuk vytvoří ze směsi vody a éterického oleje voňavé nanokapičky a mikrovětráčkem je pomalu rozptyluje do prostoru, to vše za pokojové teploty. Difuzéry mají cool design a dají se programovat. Dokonalé, ne?

Aroma difuzér Piatto a Tulipán

Je třeba dodat, že naprostí staromilci a tradicionalisté mají stále k dispozici výběr klasických vonných tyčinek či františků z vonných dřev a bylin a jejich staletími neméně vyzkoušených tradičních držáčků.

Notoričtí nespavci, kteří mají obavy usnout, když doma hoří živý plamínek ohně, nebo je snad ruší téměř neslyšný zvuk větráčku difuzéru, mohou zkusit poslední a velice osobní i jemný aromaterapeutický výdobytek – bylinný polštář. Levandulová náruč vás příjemně ukonejší a navede vás do snu.

Ať už zvolíte jakýkoli způsob, jak si navodit domácí pohodu, abyste zahnali nepříjemné projevy podzimu, nezapomeňte, že nejdůležitější je pohoda čili určitý druh rovnováhy. Umět se vrátit do rovnováhy neboli „hodit se do pohody“ se vám může hodit kdykoli v životě, nejen na podzim. Však ono zas bude jaro!

Cooldecor

Doporučené produkty (4)