Zelený čaj – tato slova v sobě snoubí nejen gurmánský zážitek, ale i zdravotní pozitiva. Provází nás po tisíciletí a vytváří dokonalé spojení s pojmy jako meditace, harmonie, inspirace nebo energie.

Začátky zeleného čaje jsou poněkud záhadné a nikdo přesně neví, kdy byl tento úžasný nápoj poprvé připraven a ochutnán. Jedna staročínská legenda vypráví o mytologickém císaři Šen-nung, často nazývaném Božský zemědělec nebo Božský hospodář. Ten roku 2737 před Kristem poněkud unaven na cestě přes hory seděl ve stínu stromu a vařil vodu. A hle, vítr lehce zafoukal a ze stromu strhnul několik lístků do kotlíku. Tak se zrodil nápoj, který mu moc chutnal, cítil se osvěžen a pln energie, aby mohl pokračovat ve své cestě. 

Kolébkou čaje jsou horské oblasti Číny jako Yunnan a Sečuán, postupně se rozšířil do dalších regionů této starobylé země i mimo ni. Čaj se ve velkém pěstuje rovněž v Japonsku či Vietnamu. 

Specifikem zeleného čaje je jeho zpracování. Neprochází procesem oxidace jako černý čaj, ale ihned po sklizni a následném zavadnutí se prudce zahřeje, aby se zbavil enzymu polyfenolázy, který je za oxidaci odpovědný. V Číně se lístky zahřívají ve velkých pánvích (platí pro malé rodinné či vesnické manufaktury) nebo se napařují, což je specifikum japonských čajů. Poslední fází výroby je sušení, během něhož se mohou přidávat různé květy k provonění. Tak vzniká např. tolik oblíbený jasmínový čaj. 

K nejoblíbenějším zeleným čajům patří Lung Ching, Chun Mee nebo klasický Gunpowder, v západním světě patří k nejrozšířenějším jasmínový čaj.

V našem sortimentu si určitě vyberete svého favorita. Při přípravě nezapomeňte nechat vodu projít varem a pak zchladnout na 70-80 °C. Dávkuje se zpravidla dvojnásobné množství lístků oproti černému čaji, tedy 3–4 g na 250 ml vody. Obvyklá doba louhování jsou 2–3 minuty a s klidným svědomím můžete čajové lístky zalít dvakrát i třikrát.